Úvod / Články / Odkrytá historie

Knihovna ukrývala poklad zlatých a stříbrných mincí

22. 03. 2015 Autor: Kasander 9677× 6
Univerzita v americkém Buffalu „znovuobjevila“ neocenitelnou sbírku unikátních starověkých řeckých a římských mincí, která ležela přes 80 let nepopsána a nepublikována v archivu univerzitní knihovny.

Sbírku 55 minci věnoval v roce 1935 univerzitě buffalský právník a sběratel vzácných tisků Thomas B. Lockwood. Tento mecenáš daroval univerzitě velkou částku na výstavbu univerzitní knihovny, která tak nese na jeho počest jméno Lockwood Memorial Library.

Lockwood získal mince v dánské aukční síni v roce 1925. Staly se spolu s třemi tisíci vzácnými tisky, medailóny a novějšími mincemi z USA a Británie součástí daru univerzitě v roce 1935.

Mincím se nedostalo žádné odborné či kurátorské pozornosti, zůstaly uloženy v hloubi archivů a jen mezi znalci panovalo vágní povědomí o tom, že nějaké takové mince v knihovně někde jsou. V roce 2010 se zvěsti o tom, že kdesi na univerzitě leží sbírka vzácných mincí, donesly k uším jejího absolventa Philipa Kiernana. O dva roky později se Kiernan, pracující do té doby v Německém muzeu mincí a jehož oborem jsou starověké mince, ponořil do univerzitních archivů s cílem nalézt legendární numismatický poklad.

A jednoho dne skutečně narazil na tři v dřevě zarámované kazety: v jedné našel 12 zlatých římských mincí označených jako aurei dvanácti císařů – případně tak odkazující na jednu ze vzácných knížek sběratelovy kolekce Životopisy dvanácti císařů, jejichž autorem je římský polyhistor Gaius Suetonius Tranquillus.
"Objevitel" sbírky Philip Kiernan (vlevo)

V dalších dvou kazetách pak Kiernan našel 40 stříbrných řeckých mincí z počátku 5. st. př. n.l. V malém váčku pak objevil ještě další tři zlaté starověké řecké mince.
Rub stříbrné tetradrachmy se sovou bohyně Athény


Arsinoé II. - královna Thrákie a Makedonie


„Hleděl jsem do těch přihrádek v kazetách a pomyslel jsem si, že jde o nějaké věrné kopie z počátku dvacátého století,“ řekl později novinářům Kiernan. „Když jsem však kazety otevřel a vyndal mince, bylo jasné, že jde o perfektně zachovalé originály.

Byl jsem ohromen. Nemohl jsem uvěřit tomu, že instituce, jakou je univerzita v Buffalu, vlastní takhle výjimečnou a kvalitní sbírku mincí, které dosud nebyly prostudovány a publikovány… mincí, které byly raženy v nejmocnějších městských státech klasického a helénistického světa.“



Mince podrobně prozkoumali numismatici a potvrdili jejich pravost. Aurei mají štítky se jmény těchto císařů: Gaius Julius Caesar, Augustus, Tiberius, Caligula, Claudius, Nero, Galba, Otho, Vitellius, Vespasianus, Titus a Domitia.

Tyto mince měly ve starověku velmi vysokou hodnotu – tak vysokou, že jen zřídka byly dávány do oběhu a spíše sloužily jako prostředek ukládání bohatství. Proto byly také mnohem méně opotřebovány a poškozeny než menší nominály obíhající po celém Středomoří. A tak jen některé kusy z Lockwoodovy sbírky vyžadují zásah konzervátorů.

Nejvzácnější mincí sbírky je aureus císaře Othona, který vládl pouhé tři měsíce – od ledna do dubna 69 n. l. – což byl neblahý rok pro celkem čtyři římské císaře.


Jeho zlaté nominály je proto mimořádně obtížené získat a tento exemplář je ještě vzácnější, neboť na reversu má ryteckou chybu: bohyně Securitas třímá věnec a roh hojnosti. V obvyklé verzi drží věnec a žezlo.


Buffalská univerzita zpřístupní celou kolekci pro studijní účely. Kiernan zároveň otevřel postgraduální kurz, v které se bude studovat historie každé mince a výsledkem bude i ucelená vědecká publikace o této mimořádné polozapomenuté sbírce.
Kasander

Zdroj: HistoryBlog

 Autor: Kasander

Komentáře

Pesimista

18. 03. 2015, 15:44

Je vidět, jak si instituce vážila tohoto daru. Tento přístup budiž ponaučením pro naše současné případném dárce.

fagin

18. 03. 2015, 17:54

U nás už by to nikdo nenašel.

Rozum

18. 03. 2015, 21:30

Zajimavy clanek.

Stahad

18. 03. 2015, 22:05

Poklady se dají nacházet dnes a denně všude.:-)
Je zamysleníhodné proč takto vzácný dar téměř došel zapomnění.
Článek je super.

darkin

20. 03. 2015, 12:07

Ještě ,že to nebylo v muzeu v Litoměřicích,to už by se nám Rakušáci smáli....

Kahánek

23. 03. 2015, 15:52

Moc pěkný článek, ostatně, jako vždy. Jsem velmi rád, že jsi se s námi o takovou krásu podělil. Díky za to.