Rodinné stříbro nalezeno po osmdesáti letech

Rodinný poklad ukrytý na prahu druhé světové války na rodovém panství Adamem Glazewskim objevil po osmdesáti letech jeho vnuk Jan, a to na základě mapky, kterou mu nakreslil zpaměti jeho otec Gustaw.
Když rodina Glazewských utíkala v září 1939 ze svého panství ve východním Polsku před Stalinovou invazí, který si rozdělil Polsko s Hitlerem, nemohla si vzít sebou své rodinné bohatství. Stříbro a lovecké zbraně tak zakopala na tajném místě. Doma tehdy zůstal jen patriarcha Adam, aby čelil Rusům, kteří ho ale z jeho domu vyhnali a on jen tak tak unikl popravě. Jeho čtyři synové se domů nikdy nevrátili a rozprchli se po celém světě, ale na legendu o rodinném pokladu nikdy nezapomněli. O pokladu se v rodině hodně mluvilo, ale až Jan se rozhodl, že se na panství vydá a pokusí se rodinné bohatství najít. Požádal svého otce, který byl jako mladý u ukrývání cenností, ať mu nakreslí mapu. „Tu mapu mi dal v roce 1989 spolu s nějakými instrukcemi, nakreslil ji zpaměti padesát let poté, co z Polska odešel. Když jsem tu mapu uviděl a pročítal k ní pokyny, bylo to pro mě hodně emotivní. Věděl jsem, že to musím udělat. Poslední věta otcových poznámek zněla: 'Musíte najít naše stříbro a moje lovecké zbraně'.“
Pátrat začal Jan ale až v roce 2019. Na bývalé panství ležící kousek od dříve polského, dnes ukrajinského města Lvov se někdejší profesor na univerzitě v jihoafrickém Kapském Městě vydal 28 let po smrti svého otce Gustawa, který se usadil v Jižní Africe po bojích na straně Spojenců ve druhé světové válce. Gustaw zemřel v roce 1991. Téhož roku Ukrajina získala nezávislost, ale trvalo dalších deset let, než Jan poprvé navštívil bývalé rodinné sídlo. A teprve v roce 2019 s pomocí neteře Layly a dvou místních ukrajinských detektorářů začal pátrat. „Zdálo se to jako téměř nemožný úkol,“ vzpomíná Jan. „Bylo to jako hledat jehlu v kupce sena. Na mapě otec zakreslil, kde byl původní panský dům – mimochodem ten zcela zničili Rusové, ale my jsme našli jeho zarostlé základy. Na mapě vedla tečkovaná čára – cesta k pokladu, přes obdělané pole – dnes jsou tam jen křoviny – bylo to asi sto metrů, co jsme se museli jimi prodrat, a pak sejít dolů ze svahu. Pokyny říkaly: 'Tam, kde začíná les, musíte kopat naše stříbro'." Ale samozřejmě po osmdesáti letech, to tam vypadá úplně jinak, člověk neví, jestli les ustoupil ze svahu, nebo naopak postoupil nahoru. Existovala také možnost, že poklad již byl vyzvednut.“
Jan instinktivně cítil, že by jeho děda, když poklad zakopával, příliš ze svahu nesešel, který tam byl čím dál strmější a zarostlejší. Dali se tedy do hledání hned zkraje stráně a když detektor zahlásil signál, potvrdilo se, že měl pravdu. „Byl jsem velmi, velmi dojatý,“ říká.
Některé věci tehdy zabalila Janova matka, která zemřela, když mu bylo pouhých sedm let, a která uprchla z Polska po boku manžela Gustawa. „Jednou z věcí, které jsme ze země vytáhli, byla šperkovnice a uvnitř byly rozmanité drobností,“ vzpomíná Jan. A moje neteř řekla: Pravděpodobně je balila tvoje matka; to jsou šperky tvé matky. Takže jsem se dotýkal věcí, kterých se dotýkala ona před osmdesáti lety. Takže to pro mě byla velmi emotivní věc. Byla tam dokonce křestní lžička s vyrytým jménem jeho otce a četné artefakty s iniciálami jeho babičky, která zemřela na španělskou chřipku v roce 1918.“
Profesorovi v důchodu Janovi bylo řečeno, že poklad má hodnotu tisíců dolarů. Ale jak říká, pro něj jsou to věci, které se nedají penězi vyčíslit – a doufá, že některé předměty z pokladu jednoho dne představí na výstavce v Ivano-Frankivsku, městě nejbližším starému rodinnému statku.
„Je to jakési splnění životního snu, snu malého kluka o nalezení pokladu. řekl Jan Glazewski.  „Ale co je důležitější, je to splnění příkazu mého otce. A dalo mi to velký pocit zadostiučinění; jsem dnes tímto i jaksi sebevědomější."
Kromě Jana se nikdo z bratrů Glazewských nikdy nevrátil do svého domova a už nikdy neviděli svého otce, který zemřel v Lembergu v roce 1961. Spolu se viděli se jen jednou, když se setkali ve Francii v roce 1967. Sám Jan málem zemřel, než si stihl splnit svůj sen. Bylo mu diagnostikováno HIV poté, co se nakazil kontaminovanými krevními produkty při léčbě hemofilie.

Rodinné stříbro ukryté v roce 1939

Starý rodinný dům Glazewských kousek od Lvova zbourali Rusové

Adam Glazewský, který ukryl poklad a zůstal po ruské invazi doma

Čtyři synové Adama Glazewského na letišti Orly ve Francii během jejich jediného shledání v roce 1967. Zleva Gustaw, Konstntion, Ignacy a Andrzej

Ručně kreslená mapa pokladu od Janova otce Gustawa

Sklep je vše, co zbylo ze starého rodinného domu Glazewských

Pohled na řeku Dněstr ze starého panství Glazewských, tady ve svahu byl ukryt poklad

Jan Glazewský na místě nálezu

Šperkovnice ležela v zemi osmdesát let

Křestní lžička s monogramem Janova otce Gustawa

Ametystový kříž

(Zdroj: mirror.co.uk, dailymail.uk)